top of page

FC:

Anthony Gastelier

Player:

Taylor

Alexander Michaelis

Raziel De Fabieno Ke

Magie

Magii vody zdědil Alexander ze strany svého otce, který z Cyry pochází. Základní manipulaci s vodou zvládá, tudíž manipulace s vodním živlem pro něj není nic moc složitého, ovšem nějaká jemná manipulace nebo vytahování vody v místech, kde žádná není, nezvládne. Také zvládne využívat při používání své magie jeden ze svých mečů, pomocí kterého dokáže manipulovat s větším množstvím vody, ovšem nějaké tsunami od něj nečekejte. Co se jeho pohybu ve vodě týče, tak svou magii k tomu zatím používat neumí.

Pokud jde o teleportaci, tak se dokáže přenést o několik desítek metrů, maximem je zatím necelý kilometr. Jeho mentální štít by se dal zařadit mezi ty středně silné. Není extrémně slabí ani extrémně silní, tudíž pro uživatele magie mysli je možné se do něj dostat s vynaložením nějakého úsilí. 

Víla

200 let

Aristokrat

Cyra

Schopnosti

Alek umí dokonale malovat, umí do malby zahrnout vše co je potřeba. Také umí vyloženě dobře bojovat s mečem. 

Rodina

Serena Alevercia Ke - Matka
Kierran Santiego De Fabieno a Ravenclaw - Otec

Leflea Angel Diana De Fabieno a Ke - Sestra

Leflea Hellsproud - Nevlastní sestra

Kindred Ravenclaw - Strýc z otcovy strany

Povaha

Alexander, mnohkdy klidný jako onen jemný potok, někdy úplně jako rozbouřené moře. Jeho povaha je prostě taková, chová se jako vlnky moře, někdy jsou klidné a někdy ne. Usmívá se skoro furt, vlastně se snaží skoro furt usmívat, nemá vůbec žádné problémy s tím někomu pomoc, je jako jeho otec, však více se podobá na svého děda z rodu Fabienů. Alexander je taková milá osůbka, pořád se usmívá a rád se někdy baví se svými kamarády, kterým se často snaží zlepšit jejich náladu, jako empatik nemá rád, když jsou lidé smutní, přeci jen on by nebyl schopný ublížit ani mouše, na to má zvířata a lidi rád, často se podivuje, že něco jako je člověk mohlo vydržet tak dlouhou dobu, ale to je zase z jiného soudku. Je vlastně dokonalým obrazem vlastního otce, chová se velice jako on, je jeho dokonalou kopií. Každý si zaslouží žít, nemám snad pravdu? Však pak je tu druhá strana mince, která svědčí o úplném opaku a to je, když se zrovna on naštve tak okolo něj metají dalo by se říct obrazně blesky a lidé se ho často bojí, přeci jen tento muž sedí po většinu času v tichosti a sleduje ostatní svýma modrýma očima okolí, možná proto jej někteří mohou nazývat "šprtem", ale po většinu času se spíše lidskému kontaktu vyhýbá a aby se s někým začal více bavit tak ho ten člověk musel zaujmout, což je u něj velice lehké, jelikož miluje extrémy a bizardnosti, které jsou většinou nad lidské chápání. Možná by o něm bylo dobré zmínit, že nikdy by se nevdal svých snů čili když se mu něco nepovede tak je ještě dlouho potom smutný a bojí se na někoho vůbec promluvit, ale to by tu nemohla být pak jeho divoká stránka, která s ním cloumá a nutí každému říct svoje poznatky o dané věci či cokoliv jiného, než od něj člověk chtěl slyšet. Pokud jde o sebevědomí tak toho pobral opravdu hodně a když má náladu, tak si hledá nové lidi na pokec, ale na kamarády by nikdy nezanevřel jsou pro něj jako rodina, kterou by vždy chránil a přeci jen pokud jim něco bude ubližovat, tak je začne bránit a raději by pár ran schytal on než někdo jiný. Emoce většinou neprojevuje jiné než jen štěstí a nebo radost, přeci jen nikomu jinému by nebrečel na rameno nebo mu vůbec ukázal, že tento muž také umí brečet, přeci jen slzy jsou podle něj slabost, které se člověk musí zbavit nebo ho on slabost ovládne a donutí ho dělat věci, které by onen člověk jinak neudělal, čili jestli jej někdo bude chtít vidět brečet, tak jej musí opravdu hodně zranit. Málo komu by se Alexander dokázal vybrečet na rameno a svěřit se mu se svými problémy, kterých má dost, přeci jen i v takovém křehkém mladíkovi problémy větší než má kdokoliv jiný, ale každý máme problémy takže je to vlastně takové, nu neřešme. Někdy jsou však dny, které bych u něj nazvala jako PMS čili jak některé ženy rádi říkají "Chovám se tenhle týden jak píča". To se pak chová velice divně a spíše se v téhle době vyhýbá jakémukoliv kontaktu s okolním světem a je jen ve svých myšlenkách či někde zalezlý v koutě a čučí do stěny, tedy pokud nemá na práci otravování a strachování se o statní, přeci jen v téhle době je také hodně přecitlivělý a moc se s ním taky kvůli tomuhle faktu nedá bavit. Pak jsou tu dny, kdy je mazlivější než jakákoliv dívka a upozorňuji vás, že on není někdo, kdo by se musel tulit pořád, čili je dobré tohohle času využít a přivinout si jej k sobě, konejšit jej a zkoušet nové věci, které by jindy nepřipustil. Přitahují jej obě dvě pohlaví, však obě se musí chovat podle něj vybraně, jinak by to prostě nešlo a jak se chovají? Chovají lépe než vypadají jelikož sám o sobě tvrdí, že není nejlepší. Při těchto tulivých náladách je schopný zůstat v posteli se svojí drahou polovičkou celý den a šeptat jí v objetí sladká slovíčka do ouška jen, aby se cítil/a šťastně. Ono jen co se toho týče nezastává se násilí na ženách a ani takového toho tvrdého zacházení, ale pokud je potřeba tak sama mluví jako dlaždič a dokáže se spíše v soubojích poprat, než to vyřešit slovy jako normální člověk. Je spíše ladný mladík, však pokud nemá zrovna tuhle náladu tak dokáže opravdu velice dobře nadávat nebo se vztekat. Však jsou doby, kdy si potrpí na lichotky a takové ty sladké řečičky, ale nemyslete si, že on je tak slušný, tedy pokud myslíte stránku povahy a neberete v potaz to, že mluví jak dlaždič, i v tomhle andílkovi se nachází vlastnosti, do které by jste do ní neřekli. A to třeba, že je někdy hodně úchylný a to si nedělám srandu, i když ty věci většinou ví jenom jeho kamarádi nebo přítel/kyně, ale ne opravdu není tak "slušný", dokáže být i hodně úchylný někdy i více sprostý, ale to ostatní nevědí a bůh ví proč, tedy pokud jej neslyšeli někde na ulici nadávat a mrmlat si sprostá slova. Jeho lenost by se dala také napsat k špatným vlastnostem, jelikož kvůli ní často nedělá věci tak jak má spíše je dělá jen napůl. Alexander se však podobá ve vzteku své matce, která se změní vždy ve lvici. I on je schopen položit svůj život kvůli někomu, on by byl schopný někoho bez mrknutí oka probodnout. Pokud jej tedy naštvete, nebo jej donutíte vyvolat jeho zlou stránku. On je pak zcela jako vyměněný. Však nakonec se vždy dokáže uklidnit, ukáže vám zase svojí milou tvář. Jako správný De Fabieno má v sobě onu nádhernou dávku sarkasmu a ironie. Nedokáže odolat žádné výzvě a vždy se o ní zajímá. Však snaží se si udržet svojí chladnou hlavu a vše řešit s klidem. Pak se divý, že na ní dospělí většinou křičí. Ale zpět k těm dobrým vlastnostem jelikož nikdo nemá rád ty špatné. Nuže bylo by k nim ještě dobré napsat, že pokud miluje tak pořádně a partnera/ku by nikdy nebyla schopná podvést, přeci jen tento elegantní muž, který má na rtech úsměv 24/7 je poctivý v něčem třeba jako kamarádství. Důležité je i zmínit, že zdědil po svém otci nadání na kreslení, které snad má ještě lepší než on, jenže mezi nimi je jeden zásadní rozdíl. Alexander se bojí vyjít najevo s tím, že umí kreslit jako jeho otec, snad ještě lépe. Po rodu Ke, jak jsem již výše zmínila, tedy spíše po jeho matce zdědil Alek docela dost výbušnosti a bojového ducha. Je docela podivné, že se s mečem dokáže ohánět lépe než kdokoliv jiný, jako by mu ten meč padl přesně do ruky. 

Historie

Alexander je jedno z mála dětí jenž mohou být pyšní na to, kým se stali v průběhu let. Láska jeho rodičů mohla způsobit to, že se takhle hezky rozvinul. Jeho otec matku potkal hned po té, co se oddělil od vlastní rodiny, nebo spíše té nepravé. Ravenclaw nebyl nikdy rod jeho otce a proto se rozhodl vyhledat svého dědu, kde se naučil všemu co byla potřeba. Později potkal těhotnou Serenu, která jej kontaktovala jelikož se vrátil zpět do města. Byla v nízkém měsíci těhotenství a tak se zaslíbil tomu, že se o ní a o dítě postará, bylo to také dítě jeho. Vlastně se Alexander stvořil hned někde na plese, však Serena se stala družkou Kierrana. Miloval jí po celou tu dobu, i když nikdy nechtěl přiznat, že ty vztahy s muži mezitím. Když se narodil Alexander bylo poznat, že vlastně on je opravdu otcem toho dítěte a tak se jej naplno ujal, předtím propadal hrozným záchvatům žárlivosti. Možná si to bohové takhle přáli. Měl i dvoubarevné oči. Miloval jej od začátku, jeho první slovo mu připomínalo to, že i když nebyl zrovna nejlepším partnerem, tak se jím může ještě stát. Dále se mu narodila ještě sestra. Jmenovala se Leflea, podle Kierranovi matky, kterou on tak moc stále miloval a jenž ho ona odkopla. Často kreslil s malým Alexandrem její obrázky a říkal mu o ní příběhy, které jí zdokonalovali. On si jí brzy zamiloval a neměl problém se s ní jednou setkat. Stejně tak jako miloval jeho sestru až do dne, kdy na ně na pláži zaútočila z moře zaútočila nestvůra. Jeho sestru stáhla pod hladinu a on se rozběhl pro ní do temných vod. Málem by se tam i on utopil, kdyby jej nezachránil jeho pravý otec. Sestru zachránil také, jenže bylo pozdě. Ztratila svojí paměť a skoro i život. Projevila se však schopnost jeho otce a on se brzy ocitl na břehu. Kierran se za to cítil provinile a proto mu spolu s jeho dědou slíbili, že jej naučí boji s mečem, který si on sám vybere. Jeden patřil jeho matce a druhý otci. Černý a bílý, obě dvě čepele vyrobeny již někdy dříve přesně pro ně, ale nebyly tak zašlé na to, kolik jim již bylo let. Mladý Alek v jednom zažehl opět ty proudy vody, co dokázali jeho předci, byl to právě onen vodní meč, který patřil rodu Fabienů, možná přeci jen byl součástí téhle velké rodiny. Jenže pak byla jeho rodina nucena se rozdělit. Nechápal, proč mezi nimi vznikali takové hádky. Prostě to nevydržel, chtěl svojí plačící sestru chránit. Popadl jí a dva meče, rozběhl se do deštivé noci spolu se strachem, jenže věděl, že jeho rodiče si dokáží poradit, prostě nikdy by nenechali se takhle konflikt vyhrotit, aby mezi nimi došlo k potyčce. Jeho krev byla vznešená, nedokázal si vysvětlit proč by jinak měl tak obří rod, ale jedna jeho část, něco co mu nedovolilo ve svém nitru lhát a udělalo mu to stejně jako celé jeho rodině oči dvoubarevné mu říkala, že by vlastně měl začít žít svůj život. To co viděl té noci jej nutilo zapomenout na vše, co se mu doposud dělo a ve snech se k tomu vracet. Ne, že by se mu to nějak líbilo, ale pro dvanáctileté dítě to bylo nejlepší řešení. Hlavně je pak jejich rodiče zase vyhledali, vypadalo to, že měli mnohem tužší kořínek, než se kdy zdálo. Nenechali se tou hádkou zviklat. V hlavě měl vždy milion otázek, ale Kierran byl vždy jen jeho otec, mnohkdy si však myslel, že je to však někdo jiný, pořád v sobě pociťoval záchvaty rodu Ke, o kterém jeho matka moc nemluvila. Nikdy svého otce však nebral jako něco jiného, to on jej vychoval a to on z něj udělal muže jakým je teď. Meč, který dostal od Kierrana, ten s perleťovou čepelí byl znatelně lehčí, jako by mu již od začátku patřil. Jenže rodinu jeho přítomnost ohrožovala více než cokoliv jiné a tak se raději vydal vyhledat něco, kde by mohl být v bezpečí jak on, tak i jeho rodina, vlastně se na celých sto let odebral dál od rodiny jen se svojí sestrou. Nikdo netušil totiž, jestli je opravdu Alek ten Fabieno, za kterého ho všichni mají, nechtěli ani svému synovi uznat Serenu jako družku. Udělal to pro jejich dobro, ne pro své. Věděl, že mu bude celý jeho rod chybět. Pak se vrátil zpátky, však našel rodinu v pochmurný okamžik. Našel svého dědu, jak umírá pomalu na něco, co si nikdo nedokázal vysvětlit. Vždyť byl přeci jen sličného lidu, nemohl jen tak umřít.  Jeho děda mu ještě stihl něco říct, něco co mu docela i pomohlo dále v jeho životě „Jednou pochopíš, že tasení meče nebude znamenat to že nemáš vlastní křehké srdce, ale bude to znamenat to, že si schopen čelit svému osudu.“ I když si někdy připadal Alek jako v pohádce, tak tohle byla pohádka s ním v hlavní roli, to on se musí rozhodovat, kdy svůj meč tasí za dobro a kdy jej nechá asi u sebe. Hlavně co se Alexandera týče, tak se zachovat vždy jak se sluší a patří nebyl jeho problém. Dále se vlastně pokoušel žít čistý život. 

Zajímavosti

  • Kvůli nějakým důvodům má jedno oko stříbrné a druhé pronikavě modré

  • Má fobii z hloubek, ale byl by schopný se tam vrhnout

  • Miluje vodu.

  • Pořád má u sebe onen černý meč a bílý meč.

  • Černý meč se jmenuje Asmodeus. Jeho černá barva a původ jsou stejně neznáme, jako u bělostného meče, však rodu Ke jej daroval sám božský kovář. Na čepeli jsou jen znaky, které nikdo nezná. Ten má však jeho sestra.

  • Perleťový meč se jmenuje Raziel. Jeho čepel je bělostné, protože byla vyrobena speciální technikou. Vlastně nikdo neví, jak se k tomu rod Fabienů dostal. Však na čepeli je napsáno "Jsme jen krev a prach sloužící vyššímu dobru." 

bottom of page